Podlahářství je řemeslo, které vyžaduje zručnost a spoustu zkušeností. Přesto existují způsoby pokládek, které s trochou trpělivosti zvládnete i sami bez pomoci profesionála. Patří mezi ně i pokládka plovoucí podlahy, která je díky integrovaným zámkům na jednotlivých dílcích rychlá a vcelku snadná. Chcete-li se do práce pustit svépomocí, následující tipy a návody vám přijdou vhod.
Plovoucí podlaha se pokládá na rovný, očištěný povrch nosné konstrukce.
Plovoucí podlaha nemusí být nutně laminátová
Termín plovoucí podlaha si spousta lidí přímo spojuje s podlahovou krytinou z laminátu, která je cenově dostupná, ale hůře snáší vlhkost či teplotní rozdíly. Ve skutečnosti však může být nášlapná vrstva „plovoučky“ vyrobená i z jiných materiálů – vrstveného masivního dřeva, dýhy, vinylu nebo třeba přírodního linolea. Podle nároků na odolnost, voděodolnost či vzhled si tak snadno zvolíte materiál, který vám bude vyhovovat.
Plovoucí podlaha je bez ohledu na materiál nášlapné vrstvy položená tzv. plovoucím způsobem. Dílce se vzájemně spojují systémem integrovaných zámků (případně se lepí) a nejsou pevně spojené s podkladem. K podkladové vrstvě se tedy nelepí, nešroubují ani nepřibíjí.
Základní vlastnosti plovoucích podlah
Plovoucí podlahy jsou vzhledem k jednoduché a rychlé montáži či případné demontáži nejvhodnějším typem pokládky pro svépomocnou realizaci. Na rozdíl od lepené podlahy u ní nejsou tak přísné nároky na rovnost a pevnost podkladu. Výhodou je také dobrá akustická izolace, která je závislá na skladbě vrstev a konstrukci konkrétního materiálu. Vzhledem k absenci lepidel jsou plovoucí podlahy zdravotně nezávadné a snadno se udržují.
Laminátové a dřevěné podlahy jsou však choulostivé na prudké změny teplot a vysokou vzdušnou vlhkost. Špatně snáší i přímý kontakt s vodou, proto se nehodí pro použití do kuchyní či koupelen. V případě rozlití vody je třeba místa co nejdříve vysušit, aby materiál nenabobtnal. Alternativou jsou vinylové dílce, kterým kontakt s vodou nebo vyšší vlhkost nevadí.
Při pokládce na základovou desku nebo betonové plochy se neobejdete bez parotěsné vrstvy.
Příprava podkladu před pokládkou plovoucí podlahy
Plovoucí podlaha se pokládá na rovný, očištěný povrch nosné konstrukce. V případě přízemních podlaží jde standardně o základovou desku, u vyšších podlaží pak stropní konstrukci (např. železobetonovou desku, dřevěný záklop apod.).
Pokud je podkladní vrstva betonová, musí být rovná (s odchylkou do 2 mm) a bez prasklin či jiných poruch. V opačném případě je potřeba podklad vyrovnat pomocí nivelační stěrky, která zajistí vyrovnání a vyhlazení povrchu. Podklad musí být před pokládkou suchý, čistý a ochráněný před vlhkostí. Aplikace nivelační stěrky patří mezi nejběžnější způsoby povrchových úprav betonových podlah.
Skladba podlahy závisí na požadovaných vlastnostech
Podlahové dílce se nikdy neumísťují přímo na podkladovou plochu. Konkrétní skladba jednotlivých vrstev pak závisí na typu konstrukce a požadovaných vlastnostech. Při pokládce na základovou desku nebo betonové plochy se neobejdete bez parotěsné vrstvy, jejímž úkolem je zabránit pronikání vlhkosti do izolační vrstvy a k samotné podlahové krytině. Jako parotěsnou vrstvu můžete použít PVC fólii či jiný typ parozábrany.
Pro minimalizaci kročejového hluku se pod podlahovou krytinu instaluje také akustickoizolační vrstva. Výběr konkrétního materiálu se odvíjí od požadavku na intenzitu útlumu. Běžně se používají pěnové podložky (např. Mirelon), které mají tloušťku několik mm. Minimalizují šíření kročejového hluku, ovšem při požadavku na výraznější odhlučnění domu či bytu nestačí.
Pro efektivní akustickou izolaci bývají součástí skladby plovoucích podlah různé druhy izolačních desek. Vhodné jsou například izolační desky Isover z čedičových vláken, které vynikají nejen akustickými, ale i tepelněizolačními vlastnostmi.
Dilatační spáry u zdi si vymezte pomocí montážních klínů.
Jaké nářadí budete při pokládce potřebovat
Rozhodnete-li se pustit do svépomocné pokládky plovoucí podlahy, budete kromě samotného materiálu potřebovat následující nářadí:
- Montážní klíny pro vymezení dilatačních spár
- Malé kladivo nebo gumovou palici
- Dotahovací hák
- Metr, úhelník a tužku pro naznačení místa řezu
- Kotoučovou pilu pro úpravu tvaru a rozměrů desek
Profesionální vybavení pro podlahářské a jiné stavební práce vám rádi zapůjčíme v naší půjčovně nářadí Izomat.
Při pokládce plovoucí podlahy budete potřebovat také kotoučovou pilu pro úpravu tvaru a rozměrů desek.
Pokládka plovoucí podlahy krok za krokem
Máte po ruce materiál i nářadí a připravili jste podkladové vrstvy? Pak nezbývá než se pustit do samotné pokládky plovoucí podlahy. Postupujte v následujících krocích:
1. Položte první řadu podlahy
První řada podlahy se pokládá od rohu podél stěny, a to drážkou do volného prostoru. Před položením prvního dílce proto odřízněte pero zámkového systému, aby u zdi nepřekáželo. Dilatační spáru si vymezte pomocí klínu. Jednotlivé díly spojujte podle návodu daného výrobce. Zpravidla je potřeba lamelu nadzvednout, přesně nasadit do zámku, položit a doklepnout kladívkem. Délku posledního dílu řady nakonec zkraťte přímočarou pilou.
2. Zkraťte lamelu a pokračujte v pokládce druhé řady
Spoje desek mezi řadami nesmí tvořit přímku. Proto je potřeba první dílec druhé řady zkrátit (nejčastěji na polovinu). Při pokládce lamelu nadzvedněte a vložte ji perem na podélné straně do drážky dílce z předchozí řady. Opět poklepejte kladívkem. K hraně poslední lamely se kladívkem nebo gumovou palicí nedostanete. Proto musíte do mezery vložit dotahovací hák. Je opatřený výstupkem na kladivo, a tak umožňuje snadné a bezpečné dotažení i posledního dílu.
3. Upravte šířku lamel poslední řady
Výše uvedeným způsobem položte plovoucí podlahu po celé místnosti. Přímočarou pilu budete potřebovat jen pro upravení délky prvních a posledních dílů v řadě. Má-li místnost nepravidelný tvar či překážky v cestě, počítejte s pracnějším řezáním šikmin. U poslední řady lamel pak budete pravděpodobně muset upravit šířku lamel. Vkládání těchto dílců je také nejpracnější. Opět použijte dotahovací háky, díky kterým desky přesně zapadnou do drážky.
4. Plovoucí podlahu olištujte
Nakonec je potřeba zakrýt dilatační spáry pomocí podlahových lišt. Zkraťte je na požadovanou délku a pro navázání rohů seřízněte konce pod úhlem 45°, případně použijte speciální rohové prvky. Podlahové lišty se nejčastěji montují lepením, případně přišroubováním. Lištu přilepte standardním montážním lepidlem a vzniklou spáru v horní části mezi zdí a lištou zatáhněte akrylátovým tmelem. Mezi místnostmi (pod dveřmi) a v částech, kde podlaha navazuje na jiné typy podlahových krytin, zakryjte vzniklou spáru přechodovými lištami.
Pokládka plovoucí podlahy není velká věda. Důležité je práci neuspěchat a vše si pečlivě proměřit. Zaměřte se zejména na pečlivou přípravu podkladu, přesné přířezy desek a především pevné stahování po pokládce jednotlivých řad. Věříme, že výsledek bude stát za to.
Zdroj fotografií: Depositphotos, Izomat | Autor článku: Radek Brázdil