Letošní léto plné bouřek znovu připomnělo, jak důležitá je ochrana budov před rizikem úderu blesku. Na vyhodnocení statistik pro tento rok je ještě brzy, ale čísla z předchozích let jsou neúprosná. Jen v roce 2021 vzniklo na území ČR celkem 25 požárů objektů, z nichž celá dvacítka nebyla vybavená hromosvodem. Jak vlastně tento ochranný prvek funguje, kdy má jeho montáž význam a pro koho je povinná?
Nejčastěji se pro výrobu bleskosvodu používá zinkovaná ocel, dále hliníkové slitiny a měď.
Hromosvod (bleskosvod) – na jakém principu funguje
Když během bouřky dojde k překročení elektrické pevnosti vzduchové vrstvy, které je způsobené rozdíly elektrických potenciálů mezi zemí a mrakem, nastane bleskový výboj. Krátký, ale intenzivní výboj se špičkovým proudem až 25 kA má pak tendenci zasahovat vyvýšená místa a předměty z vodivých materiálů.
Z principu vzniku a směřování bleskových výbojů vychází konstrukce hromosvodu (neboli bleskosvodu), který je pomyslnou vábničkou na blesk směřující k vašemu objektu. Pokud je totiž dům vybavený tímto ochranným prvkem, s velkou pravděpodobností udeří blesk právě do něj a vyhne se střešní krytině či dalším konstrukčním prvkům. Riziko úrazu, požáru či nepřímé škody způsobené úderem blesku se tak zásadně snižuje.
Konstrukční části hromosvodu
Na první pohled je hromosvod obyčejný drát, který se tyčí nad střechou a směřuje kamsi do země. Ve skutečnosti jde však o propracovaný systém složený ze tří základních prvků – jímače, svodu a uzemnění. Nejčastěji se pro výrobu bleskosvodu používá zinkovaná ocel, dále hliníkové slitiny a měď. Aby byl bleskosvod plně funkční a zajistil spolehlivou ochranu, musí být každá z konstrukčních částí správně navržená a nainstalovaná. V opačném případě může udělat víc škody než užitku.
Výrobci krytin nabízí systémová řešení pro montáže jímacího vedení, jako je např. hromosvodová taška KM Beta.
Jímač
Základní konstrukční částí bleskosvodu je jímač, tedy prvek (resp. sestava) zajišťující samotné zachycování bleskového výboje. K tomuto účelu se nejčastěji využívá ocelová jímací tyč umístěná na střeše, která musí převyšovat vrchol budovy. U rozlehlejších budov se instaluje větší počet vysokých jímacích tyčí, aby se vytvořila ochranná pásma pokrývající všechny části objektu.
Součástí soustavy jímače bývá také jímací drátové vedení umístěné na střeše. Způsob kotvení na střechu závisí na typu použité střešní krytiny. Výrobci krytin nabízí systémová řešení pro montáže jímacího vedení. Příkladem je hromosvodová taška KM BETA nebo hromosvodový hřebenáč Bramac. Na střešní krytinu lze vedení hromosvodu připevnit také pomocí držáků, a to držáku na střešní tašku i na hřeben.
Svod
Jímač je s uzemněním spojený pomocí svodů, které jsou obvykle zhotoveny z ocelových lan. Najdete je na vnějších stěnách objektů. Počet svodů umístěných na jednom domě závisí na zařazení do zóny ochrany LPZ a na délce obvodu stavby.
Uzemnění
Při úderu blesku musí být proud bezpečně svedený do země. Proto je nedílnou součástí každého bleskosvodu kvalitní uzemnění s nízkým zemním odporem. Funkci uzemnění plní zemnicí pásky v základech, případně zemnicí tyče, dráty, desky a další podobné konstrukce.
K revizím slouží zkušební svorka
Nenápadnou součástí všech hromosvodů je také zkušební svorka. Ta umožňuje rozpojení svodů a následné změření uzemňovacích odporů. Zkušební svorky se označují unikátním číslem a musí být dobře dostupné. Pokud se revizní technik ke svorce nedostane, nebude moci provést měření a vypracovat revizní zprávu.
Na střešní krytinu lze vedení hromosvodu připevnit také pomocí držáku na střešní tašku.
Novostavba bez hromosvodu? Ani náhodou
V minulosti nebyly normy tak přísné, a tak stále narazíte na spoustu rodinných domů, které hromosvod nemají. Pokud však plánujete realizaci novostavby, bez bleskosvodu se pravděpodobně neobejdete. Byť není povinnost montáže bleskosvodu na rodinných domech ve stavebním zákoně jednoznačně formulovaná, většina stavebních úřadů ji pro kolaudaci domu vyžaduje.
Hromosvod musí být součástí projektové dokumentace
Už ve fázi projektové přípravy musí stavebníci na umístění a způsob provedení bleskosvodu myslet. Při realizaci základové desky totiž budou do základů umísťovat zemnicí pásek s vnějšími vývody v místech svodů.
Pokud vás zhotovení základů čeká, nezapomeňte, že vývod zemnicího pásku musíte umístit i do vnitřní části domu na hlavní uzemňovací svorku (HUS). Na ni následně připojíte i uzemňovací vodiče a další části vnitřní elektroinstalace. Počet svodů a technické řešení jímače na střeše proto musí řešit projektant v rámci přípravy projektové dokumentace.
I dodatečná realizace hromosvodu má význam
Pokud si rizika spojená s bleskovými výboji uvědomujete, ale žijete ve starším domě bez bleskosvodu, můžete jej na budovu nainstalovat i dodatečně. Dodatečná montáž jímačů a svodů bývá bezproblémová, kritickým bodem může být uzemnění. Protože v základech není u starých domů nainstalovaný zemnicí pásek, musí se uzemnění zhotovit dodatečně v podobě zakopaných tyčí, drátů či desek. Díky tomu se realizace obejde bez zásahu do stavebních základů domu.
Nezapomínejte na pravidelné revize
Ať už se pro montáž hromosvodu rozhodnete dobrovolně, nebo vás k tomu stavební úřad donutí, nepodceňujte význam pravidelných revizí. Špatně zhotovený nebo nefunkční hromosvod totiž dokáže napáchat velké škody – blesk při bouřce přitáhne a nedokáže jej bezpečně svést do země. Ze statistik je zřejmé, že také u objektů s hromosvodem dochází k požárům (v roce 2021 jich bylo 5). V drtivé většině případů jde o požáry, za jejichž vznikem stojí právě nefunkční či špatně provedené bleskosvody.
Doporučené intervaly revizí hromosvodů se odvíjí od zařazení do zóny ochrany LPZ. U hromosvodů v zónách LPZ I a LPZ II by měl technik provést plnou revizi každé 2 roky, u bleskosvodů v zónách LPZ III a PLZ IV stačí revizi provést jednou za 4 roky. Pokud však blesk do hromosvodů udeří, je potřeba novou revizi provést bez odkladu. Na vizuální kontrolu hromosvodu byste si však měli odborníka pozvat každoročně. Vždy doporučujeme oslovit více revizních techniků a srovnat jejich ceny i rozsah poskytovaných služeb – ceníky se často liší o stovky i tisíce korun.
Pozinkovaný barvený dvoudílný držák bleskosvodu v barvě střešní krytiny s přítažným okem na šroub, spojený šroubem a maticí.
Hromosvod ochrání vaši budovu jen zvenčí
Hlavním úkolem bleskosvodu je vnější ochrana budovy před rizikem vzniku požáru a souvisejících škod. Sám o sobě však nezajistí adekvátní ochranu elektrických zařízení a spotřebičů uvnitř domu. Při úderu blesku do hromosvodu nebo jiného okolního objektu může dojít k přepětí a k souvisejícímu poškození elektrických zařízení.
Doporučujeme proto vybavit domovní rozvaděč přepěťovou ochranou (neboli svodičem přepětí), která omezí napěťové a proudové vlny. U rozvodů elektřiny v novostavbách je instalace přepěťové ochrany samozřejmostí, ve starších rozvaděčích ji ale zpravidla nenajdete. Obraťte se proto na elektrikáře – jednorázová investice do kvalitního ochranného prvku v řádu několika tisíc korun se vyplatí.
Svorky, speciální hromosvodové tašky a další související materiály zakoupíte na e-shopu i v kamenných pobočkách Izomat, kde vám naši specialisté s výběrem pomohou. V každém případě ale spolupracujte s odborníky (revizními techniky, elektrikáři, projektanty) a bez patřičné kvalifikace do bleskosvodu nebo rozvodů elektřiny sami nezasahujte.
Zdroj fotografií: Depositphotos.com, Izomat