Vodotěsné izolace
Vodotěsné izolace chrání stavební konstrukce proti vodě a vlhkosti nebo naopak brání prostupu vody konstrukcí zevnitř ven. Některé druhy jsou používány též jako izolace proti radonu.
Dle umístění v konstrukci se dělí na:
• Zemní izolace proti podzemní vodě a vlhkosti
• Izolace střech
• Izolace bazénů, nádrží a jímek
• Izolace tunelů a ražených podzemních staveb
• Izolace mostů a speciálních konstrukcí
Dle materiálu tvořícího izolační vrstvu rozeznáváme izolace:
• Živičné z asfaltů (bitumenů)
• Foliové z kaučuků nebo termoplastů
|
(např. polyvinylchlorid PVC nebo polyolefi ny PE a PP)
• Stěrky (např. polyuretany, akryláty nebo epoxidové pryskyřice)
• Izolace silikátové (speciální tmely na bázi cementu)
Ve stavebnictví se nejvíce požívají hydroizolace na bázi asfaltových pásů a folií. Nejčastější formou asfaltových izolací jsou pásy, kde mezi dvěma vrstvami asfaltu je výztužná vložka zajišťující potřebné mechanické vlastnosti, zejména pevnost v tahu a výslednou tažnost. Obecně platí, že pásy s vložkou z tkanin jsou v tahu pevnější než vložky z rohoží, tažnost mají naopak vyšší pásy s vložkou ze syntetické rohože (cca 30 % a více).
|
Krycí asfaltová vrstva může být z oxidovaného nebo modifi kovaného (upraveného) asfaltu. Asfalty se vyrábí z destilačních zbytků vzniklých při petrochemickém zpracování ropy.
K podkladu se pásy připevňují nejčastěji natavením nebo mechanickým kotvením nebo nalepením. Folie se spojují svařováním nebo lepením. |
K podkladu se připevňují mechanickým kotvením, lepením nebo přitížením další vrstvou. Samostatným typem izolačních folií jsou nopové folie, které kromě funkce izolace proti zemní vlhkosti
lze využít k drenážním účelům a odvětrání. |
|